Letiště Planá

Původně civilní letiště na takzvaném Dlouhém lánu mezi obcemi Planá a Homole bylo z rozpočtu státu a města Českých Budějovic vystavěno v letech 1932 - 1937. Od počátku bylo vedeno jednání o zařazení letiště do sítě vnitrostátních a zahraničních linek Československých aerolinií. Letiště Planá se díky své poloze i technickému vybavení může ucházet o smíšený vojensko-civilní provoz. Dráhový systém vyhovuje převážné většině soudobých dopravních letadel. Umístění letiště asi 5 km od středu města jej řadí k nejdostupnějším letištím u nás. Případný smíšený provoz by určitě pomohl celému jihočeskému regionu a zvýšil by jeho dostupnost.

 
Plánek letiště
1. Bývalé letištní hangáry 1937-1945 v současné době Letecké opravny
2. Areál vybudovaný Němci za války, kde probíhala též montáž letadel, 
    v současné době letecká kasárna a logistické zázemí
3. Vzletová a přistávací dráha 2500 x 80 m
4. Hangáry vojenských letadel
5. Pietní areál u hlavního vchodu na základnu

 
Stavební práce na státním letišti Planá u Českých Budějovic byly zahájeny 15.12.1932. Letiště mezi obcemi Planá a Homole vzniklo jako státní, civilní. Pozemek vybral nestor jihočeského letectví profesor J. Maňák, náklady na vybudování tvořily necelé 2 miliony korun.
(Foto: Zahájení prací na letišti; 1932)
Letiště bylo oficiálně otevřeno 27.6.1937 pro smíšený dopravní sportovní a vojenský provoz. Jako jeden z prvních byl vybudován železný zděný hangár pro letadla. Hangár se na letišti dochoval do dnešní doby a ani jeho účel se příliš nezměnil. V současnosti jsou zde umístěny některé provozy letecké opravárenské základny českého letectva.
(Foto: Hangár na letišti Planá; 1937)
V roce 1936 měl Aeroklub České Budějovice 6 motorových letadel, celoročně bylo zaznamenáno 5 830 startů a přistání. Piloti nalétali přes 600 hodin a největší úspěch motorových pilotů bylo 1. místo posádky Steinbauer, ing. Hofman na Štefánikově memoriálu na letounu Š-239. 
(Foto:
Několik letounů a kluzák Aeroklubu České Budějovice na letišti; konec 30. let)
Tankování letounu Airspeed - Envoy dne 26.6.1937, kterým přiletěl na úřední
otevření letiště tehdejší ministr veřejných prací J. Dostálek. Tento letoun byl prvním civilním dvoumotorovým letadlem, který na nově otevřené letiště přiletěl. Součástí oslav byl velký letecký den za účasti více než 20 tisíc diváků, účinkovala zde mimo jiné akrobatická skupina Široký - Novák - Hubáček.
(Foto: Doplňování paliva den před oslavami; 1937)


Za okupace Československa byly ve východní části areálu letiště zřízeny ubikace a dílny, kde se nejprve montovaly letouny Fi -156 a později letouny FW -190. Podle neověřených pramenů se zde vyrobilo asi 90 kusů Fi -156 a do 40 ks FW -190. Poté byla montáž zastavena a byla znovu zahájena nedaleko letiště v nově postaveném provozu u dvora Koroseky. Tam se montovaly z dovážených dílů proudové stíhačky Me - 262. Letouny byly zalétávány na nedalekém letišti v Plané, údajně bylo těchto letounů smontováno asi 20 kusů.
(Foto: Právě dohotovený letoun Fw-190 je odvážen z dílen na letiště k zalétnutí; 1944)
Po skončení války zůstalo na letišti velké množství německé techniky, zvláště 
letecké. Na dobovém snímku jsou dva poškozené letouny FW-190. V pozadí je vidět původní hangár, který byl za války rozšířen. Další velký hangár "Junkers" byl postaven za války Němci. Oba tyto hangáry slouží do dnešních dnů a hangár Junkers je jeden z mála zachovalých původních německých hangárů na našem území. 17.4.1945 byli protiletadlovou obranou letiště sestřeleni při útoku na pozemní cíle dva američtí stíhači. Prvý Cpt. R.F.Reuter havaroval u Boršova nad Vltavou, druhý 1/Lt.W.R. Preddy havaroval u Záluží. Oba zahynuli a mají na místech tragického skonu památníky.
(Foto: Trosky letadel Luftwaffe; 1945)
Z Prahy do svého nového působiště přiletěla 22.9.1945 válečná československá 312. stíhací peruť RAF, která působila ve Velké Británii v boji proti fašismu. Přiletělo 22 letounů typu Spitfire - LF - Mk IX. Součástí příletu bylo přivítání letců a vojenská přehlídka. Později z 312. perutě vznikl letecký pluk 4 a letecký pluk 5. Oba pluky byly v roce 1948 a 1949 přemístěny na jiná letiště.
(Foto: Přílet 312. Sqr. 229; 1945)
V období 1949 - 1952 se letiště Planá komplexně přestavovalo na vojenskou leteckou základnu, Aeroklub byl přemístěn na letiště Dubičné a Světlíky. Letištní plocha byla nově situována ve směru východ - západ o rozměrech 2500 x 80 m s betonovým povrchem. Současně s ní vznikly hangáry, ubytovny a další zařízení. Na této základně začal od dubna 1952 působit 1. stíhací letecký pluk "Zvolenský", později zde působil i 9. a 19. SLP. V místech hangárů civilního letiště byly později zřízeny letecké opravny, které jsou zde doposud.
(Foto: Letoun MiG-15 UTI a MiG-19 z výzbroje 1. stíhacího leteckého pluku; konec 60. let)
Od roku 1957 působí na letišti Planá pouze 1. SLP "Zvolenský", který byl zařazen do protivzdušné obrany státu. Pluk měl ve výzbroji všechny typy stíhacích letadel od MiG -15 do MiG -29. 1. SLP byl jako poslední stíhací letecký pluk zrušen 31.12.1994 a stíhací letectvo základnu opustilo. Od té doby z letiště Planá působí pouze letouny MiG -21 a L - 39, které se v opravárenské základně opravují a následně zalétávají. Vojenská letadla se na letiště občas vracejí při výlukách na jiných letištích.
(Foto: Skupina letounů MiG-23)
Po roce 1990 se na letišti již mohly konat jiné akce než vojenské. A tak se skupina nadšenců rozhodla pořádat motocyklové závody. Nakonec se tento závod dostal do programu Mistrovství republiky a odjelo se zde několik ročníků za účasti nejlepších našich i cizích závodníků. Mimo těchto akcí se zde konaly různé motoristické a automobilové předváděcí akce za velkého zájmu návštěvníků.
(Foto: Motocyklové závody)
Letouny Tu-154 M jsou častými hosty na letišti v Plané. Převážely např. vojáky pohraniční stráže do Ostravy a do Prahy, v pozdějších letech byly jejich hlavní činností lety při střídání jednotek OSN v bývalé Jugoslávii. Těchto letů se uskutečnilo několik desítek. Vzhledem k tomu, že základna mírových sil je umístěna v nedalekém Českém Krumlově, je letecká doprava z Českých Budějovic velice výhodná. Přistávaly a přistávají zde i jiné typy letadel, včetně vojenských letadel NATO.
(Foto: Letoun TU-154 OK-BYO)
Na letišti Planá proti hlavnímu vchodu do areálu byl v roce 1946 odhalen jeden z prvních pomníků padlým letcům z 2. světové války. Pomník sice přežil zlé časy, ale nakonec byl odstraněn v období normalizace. Obnoven mohl být až v roce 1994. V roce 1998 byla odhalena pamětní deska izraelským pilotům, kteří se na letišti cvičili v roce 1948. Další pamětní deska, tentokrát 1. SLP, byla odhalena v roce 1999 a konečně zatím poslední deska byla odhalena v roce 2000 na památku bývalé 312. perutě RAF, která krátce působila na zdejším letišti.
(Foto: Odhalení pamětní desky 1. stíhacího leteckého pluku, 1999)
Letiště Planá se díky své poloze i technickému vybavení může ucházet o smíšený vojensko-civilní provoz. Dráhový systém vyhovuje převážné většině soudobých dopravních letadel. Umístění letiště asi 5 km od středu města jej řadí k nejdostupnějším letištím u nás. Případný smíšený provoz by určitě pomohl celému jihočeskému regionu a zvýšil by jeho dostupnost.
(Foto: Trojice britských C-130 Hercules startuje k letu s výsadkáři do Velké Británie.)
 
 

Webdesign: NEBE s.r.o.        Copyright: © Blanský les - podhůří